Jan Mazourek |
Finálový turnaj U9 v Kunovicích
Vysoký jalovec byl tentokrát příliš vysoko, Praotci U9 na finálovém turnaji Rookieballu na 7. místě
Letošní baseballovou sezónu jsme zakončili velkým dobrodružstvím v Kunovicích. Konal se tam finálový turnaj v Rookie-Ballu pro rok 2024. Hrát se mělo od pátku do neděle, takže jsme vyrazili už ve čtvrtek, abychom stihli náš první zápas v pátek ve 13:30 bez stresu z dopravní situace na D1.
Naše ubytovací specialistka nám zařídila příjemné ubytování v Penzionu na přehradě v lokalitě Smraďávka a sama, leknuvší se názvu lokality, zůstala raději doma, předstíraje respirační chorobu. Uvítací slova pana majitele „Jestli nebudete ty dveře zavírat, tak vám vypnu topení“ nás při pohledu na předpověď počasí vysloveně zahřála u srdce. Ale v celku nám nic nechybělo, kromě ubytovací specialistky, a tak jsme se chystali na první hrací den.
V pátek bohužel počasí nedovolilo odehrát naplánovaný program, a tak jsme odehráli jen jedno utkání od 18:30 pod umělým osvětlením, což byl pro mnohé zajímavý zážitek.
V sobotu se počasí trochu umoudřilo a pořadatelé naplánovali zápasy až do pozdních večerních hodin. V neděli se jelo už podle původního plánu.
V naší skupině jsme se utkali postupně s Hlubokou, Kladnem, Kunovicemi a Berounem. Vítězství nad Hlubokou a Berounem nám určila pro čtvrtfinále jako soupeře Pardubické Pasos s nimiž jsme prohráli a v neděli nás čekala skupina o 5.-9. místo. V prvním utkání jsme prohráli s Hlubokou, a tak jsme se s turnajem rozloučili vítězstvím na Tempem a ziskem 7. místa. Hranici úspěchu jsme viděli někde o jednu dvě příčky výše, ale ostudu jsme rozhodně neudělali.
Turnaj nám přinesl spoustu zážitků, a to jak na hřišti, tak mimo něj. Zjistili jsme třeba, že při česání je dobré si rozsvítit, že je dobré číst si po sobě informace o „srazu“ na hřišti, že někdy může na penzion dojet jako první i ten poslední, že děti nás k trávení volného času vůbec nepotřebují, že když je někde značka slepá ulice, tak ta ulice je opravdu slepá, že samsung začal vyrábět telefony s prohnutou obrazovkou, že naše děti mají príma rodiče a ti zase mají príma děti a spoustu dalších skvělých zážitků.
I sportovní stránka víkendu stála za to. Dvakrát zahraný double a jednou dokonce snad triple, zub vypadlý v průběhu směny, pro pár hráčů první chycený zápasový luft, pár velmi dobrých odpalů přímo z nadhozu, famózně chycený odpal na kopci, dva oběhové homeruny a další. Chyby byly a bylo jich dost, ale to k tomuto věku patří. A není podstatné, jestli jsme skončili sedmí nebo pátí, myslím, že budu mluvit za všechny trenéry, že pro nás byly největší odměnou slzy štěstí ve tváři Elenky - poprvé po chyceném luftu a pak po svém prvním oběhovém homerunu. To opravdu stálo za to.
A kdo tam tedy byl? Eliška, Erik, Jirka, Zoe, Ráďa, Viki, Terezka, Elenka, Vojta D., Vojta V., Alex a Alice. V trenérském týmu Fóťa, Aleš zvaný Pavel, Honza, Ema, Nelča a Aďa a zpovzdálí vše pozorující a zařizující Věrka.
Končí nám sezóna, na jejímž začátku jsme se museli vyrovnat s odchodem cca 10 hráčů do vyšší věkové kategorie. I s přihlédnutím na tuto skutečnost je potřeba hodnotit tuto sezónu jako úspěšnou a důležité je, že se nám hráčská základna v nejmladších kategoriích nezmenšuje, že stále přicházejí noví zájemci o tento skvělý sport. Zůstaňte nám věrní a pomozte nám i nadále šířit dobré jméno Praotců v baseballové a softballové komunitě.
Tak: „Na metě ….“
U11 na MČR Coachballové ligy 2024
Jedenáctky na finálovém turnaji v Hluboké nad Vltavou
Nejmladší Praotci čtvrtí na finálovém turnaji TeeBallu
Osmiletí Praotci skončili čtvrtí na finálovém turnaji Teeballové ligy 2024