T-ball U8 Spálené Poříčí 31.5.2025

Tak ve Spáleném Poříčí to byla fakt paráda!

Sobotní T-ballový turnaj kategorie U8 ve Spáleném Poříčí se nám fakt povedl. Cesta byla sice dlouhá, ale zase pro jednou obohacená prohlídkou alternativních tras průjezdu Prahou ve směru na Plzeň. Navíc jsme si pravděpodobně stihli cestou ještě pořídit novou profilovku části trenérského týmu. Teď jen čekáme, až ji příslušné úřady doručí. Kdo zná Spálené Poříčí, tak ví, že tamní zázemí je velmi skromné, ale my jsme si díky rodinným příslušníkům našich borců žili jako v bavlnce. Děti měly svačinky značně předimenzované, a tak se dostalo i na trenéry. Pojízdná párkárna a perníkárna „U Lukáše“ oblažovala naše žaludky, a dokonce nabízela i krátkodobý, účelově přesně specifikovaný pobyt ve svých stísněných prostorách. Tato nabídka, myslím, nebyla využita, neboť se v areálu nacházela hned za domácí metou krásná FOI-ŤOI-ka. Náš U8 PRESS-FOTO team taky makal naplno, tak se těšíme na spoustu obrázků. No a jak se vlastně hrálo?

V prvním střetnutí jsme prohráli s Hrochy z Havlíčkova Brodu 6:12. Ale své skromné cíle jsme splnili. Udělali jsme v obraně nějaký ten aut a doběhli si pro pár bodů. Takže - spokojenost. Po kratičké pauze následovalo utkání s Eagles U8. A začaly se dít věci. Hned v první směně jsme zahráli v obraně 3 auty bez bodu, když báječně zafungovala spolupráce mezi Kačkou a Arturem. A v útoku jsme dali 5 bodů bez autu. I když si Eagles udělali válečnou poradu, nic na nás do konce utkání nevymysleli a Praotci zvítězili. Vrněli jsme blahem a chtěli jsme jet hned domů, abychom si tu blaženost už ničím nepokazili, ale zůstali jsme a stálo to za to. Po dlouhé polední pauze, kdy trenérský tým nabíral síly odpočinkem ve stínu mohutné lípy a děti se věnovaly různým pohybovým aktivitám, jsme odehráli další vítězný zápas proti spřáteleným Piraňkám z Berouna. V tomto utkání se nám podařil zahrát další double tohoto dne, a to na ose Kačka - Artur. Před posledním utkáním proti Eagles jsme dostali tajné varování, že soupeř nám neodpustí žádnou, ani administrativní, chybku. Proto jsme na předzápasový mítink vyslali Věrku-frajerku. Ta nejen řečí těla dala soupeři jasně najevo, že se nebojíme. Fóťa geniálním prohozením trenérů na metách zmátl soupeře natolik, že ten se s tím do konce zápasu nedokázal vyrovnat. Zkoušeli to na nás všelijak. Obvinili dokonce našeho nejhlavnějšího trenéra při jednom sporném momentu z neznalosti pravidel, ale naše pravidlová komise vedená matkou Katkou jim dokázala opak. Nakonec jsme zvítězili o jeden bod. Tři vítězství v jednom turnaji jsou pro celý náš tým obrovskou odměnou, dokonce padl návrh, že zrušíme tréninky, že už ty děti nemáme co naučit, ale o jeden hlas to neprošlo.

Každý člen týmu měl svou hvězdnou chvilku. Kryštof drtil soupeře svým tradičně tvrdým odpalem, Šimon předvedl krásné slajdy na první ale nakonec i na domácí metě, Bobeše bylo plné hřiště a zahrál i aut na trojce, Ondra předvedl několik krásných odpalů, Bela výborně zahrála na centru, Máťa zmátl soupeře svými sprinty a zaznamenal několik doběhů, Osky pracoval spolehlivě na spojce a luxusně chytil tvrdý odpal přímo ze vzduchu a Kačka s Arturem předvedli dvakrát double. Za trenérský úspěch lze považovat i to, že většina hráčů už začíná chápat, že není nutné se radovat pokaždé, když rozhodčí vyhlásí "pět bodů", zejména ne, když jsme v obraně. Poděkování patří i Nelče, která po kolena v blátě obětavě hledala ztracené míčky. Je třeba i ocenit snahu některých fanoušků pochopit rozdíl mezi pojmy závod – zápas nebo třetina – směna. Vítězství byla krásná, ale nejdůležitější byla atmosféra v týmu. Báječně jsme se celý den všichni bavili, a to je při baseballových závodech této kategorie to nejdůležitější. Na závěr ještě musím poděkovat našemu nejvyššímu, který to celé vedl a řídil a měl tak největší zásluhu na tomto krásném dni. Díky INRI.

Tak zas někdy na metě.