U8 T-ball - poslední turnaj před prázdninami

Byli jsme jak raketoplán Columbia, kterému cestou na oběžnou dráhu postupně odpadávaly kousky ochranného tepelného štítu. Nám odpadávali postupně hráči...

Ještě den před turnajem nás bylo 8. V pátek večer přišly zprávy o nevolnosti 2 členů týmu, a tak jsme se rozhodovali, zda pojedeme v 6 lidech.  Usoudili jsme, že v této kategorii to není až tak zásadní problém, a že naši hráči alespoň nasbírají nějaké zkušenosti. Tak jsme v sobotu ráno vyrazili. Ve velitelském voze panovala dobrá nálada. Po 30 kilometrech přišla zpráva, že nevolnost znemožnila odjet dalšímu hráči. Nálada klesla. Po dalších 30 kilometrech přišla zpráva, že ani nejmladší člen týmu ze zdravotních důvodů nedorazí. Nálada už neklesla, protože neměla kam. Všechna auta byla na cestě, do Spáleného Poříčí to už bylo blíž než domu, tak jsme pokračovali jízdě a nechali to osudu. Zůstali nám 4 hráči. Což je i na T-ball fakt málo. 
Zákulisními jednáními jsme si na soupeřích při vzájemných utkáních vyprosili zápůjčku jednoho hráče, který nám pomohl obsadit, alespoň základní část vnitřního pole. Hráli jsme bez catchera. 
Přestože výsledky nejsou vůbec podstatné, tak se nám podařilo dokonce jedno utkání vyhrát a ostatní zápasy jsme prohráli jen velmi těsně. Naši 4 stateční předváděli velmi dobré výkony. Na pálce to byl fofr, protože se lineup velmi rychle otáčel. Hráči se nestačili ani na chvilku odpočinout. Za výkon na tomto turnaji je potřeba před nimi smeknout kšiltovku. Rozpálené Spálené Poříčí nám dokázalo vrátit dobrou náladu a pohodu a domů jsme odjížděli se vztyčenou hlavou. Děkujeme i rodičům a fanouškům, kteří nás na turnaji skvěle podporovali. Našimi čtyřmi mušketýry byli Bela, Bobeš, Osky a Kryštof.
Tak hurá na prázdniny a brzy zase na metě …
Honza